Otevřená zlomenina srdečního svalu

Wanastowi Vjecy

                        
Jsem jako vítr kterej zfoukne pírko ze tvejch dlaní,
špínu jedný noci, jako hygiena ranní
velká voda slzí, který spláchnou noční hříchy, 
tamburíny zvoní k operaci míchy
narovnám ti páteř, poškrábu ti záda, 
pofoukám ti srdce, zrada kamaráda
lásky účel světí prostředky a smetí, 
špínu jedný noci, který neuletíš..

Otevřená zlomenina srdečního svalu, 
trápení a kocovina, vůně tvýho žalu
vypustíš svou hříšnou duši do slanýho moře, 
neumírej děvče moje chti ti říct že:

Ref: Ohořelou károu chtěl bych dojet ke hvězdám,
který svítily z tvejch očí dřív než červotoči 
se do tvýho srdce daj.
V ohořelym autě už dva měsíce nedejchám,
sám se svojí vinou, už nikdy nechci jinou, 
už asi nedoufám.

Pláčem solíš otevřený rány co se hojí, 
tvoji krev i tělo příjímám pod obojí
stejný lidi se soumrakem mají stejný stíny, 
zmizelas jak před přízrakem, padám do hlubiny
tvůj pramínek vlasů zaliju včelím voskem, 
koukám na tu krásu a nechápu to mozkem
to co jsi mi dala já nikomu už nedám, 
tak mi řekni má opičko proč tě marně hledám
otevřená zlomenina srdečního svalu, 
trápení a kocovina, vůně tvýho žalu
vypustíš svou hříšnou duši do slanýno moře, 
neumírej děvče moje chci ti říct, že:

Ref: Ohořelou károu chtěl bych dojet ke hvězdám,
který svítily z tvejch očí dřív než červotoči 
se do tvýho srdce daj.
V ohořelym autě už dva měsíce nedejchám,
sám se svojí vinou, už nikdy nechci jinou, 
už asi nedoufám.