Veronika

Waldemar Matuška

Ó Vero Veroniko, zlé je to se mnou,
co ty víš, co ty víš.
Jak kytka v chladnu sám tady chřadnu,
vážně i v žertu posílám k čertu to,
že ty nejsi blíž.

Ó Vero Veroniko, láska na dálku
to je hrob, to je hrob.
Nudím se tady, přes klady mám i vady,
jak u všech všady mám si říci: Stop.

Na sta krásných pavučinek okolo mne spřádá síť,
odvádí mě od vzpomínek, mlčky říkám: Chyť se, chyť.

Ó Vero Veroniko, zlé je to se mnou,
proč si lhát, proč si lhát.
Proč jsou tu jiné, a jenom ty ne,
a proč tě mám tolik rád, tolik rád.
A proč tě mám tolik rád.