Divoký koně

Waldemar Matuška

1. Když horkou nocí běží stádo divokých koňů
   volně bez otěží, volně po kaňonu.

R: Já  nemohu, nemohu spát,
   musím se na cestu dát.
   V žilách mi zvoní krev divokých koní
   a do uší hučí jak vodopád,
   la-la-lá, lá-la-la, la-la-lá,
   la-la-la-la-la-la, la-la-la-la-lá
   la-la-lá, lá-la-la, la-la-lá,
   la-la-lá,	la-la-lá
   la-la-lá, jupijáj,  jupijou

2. Jak řeka v době tání, když se v peřejích řítí
   není k osedlání, kdo chce volně žíti.

R: Já nemohu...

3. A nikdo nezastaví stádo když nocí pádí,
   koho z vás to baví, ten ať se se mnou vsadí.

R: Že nemohu, nemohu spát,
   musím se na cestu dát.
   V žilách mi zvoní krev divokých koní
   a do uší hučí jak vodopád,
   la-la-lá, lá-la-la-la-la-lá,
   la-la-lá, la-la-lá, la-la-lá,
   jupijjáj, jupijou