Nebe plné koní

Vojta Kiďák Tomáško

1. Tohleto hříbě podkovu neztratí
   na dráze závodní,
   leží tu na slámě, sotva se obrátí,
   a v očích má napsaný, že:
R: Někde je nebe plné koní, bez ohrad, opratí,
   louky, co báječně voní pro hříbě střapatý,
   že někde je nebe plné koní a laskavých honáků,
   kopyta cinkavě zvoní do zlatých oblaků.

2. Klisna už větří a u žlabu třese hřívou,
   koně prý nebrečí,
   kdo z vás, vy bohové zmazaní zemskou špínou,
   kdo z vás ji přesvědčí, že:
R:

3. To malý hříbě už na cestu dává se cvalem,
   zpátky se nevrátí,
   tak nebuď smutná, vždyť za chvíli projede rájem,
   a tam bolest neplatí, vždyť:
R: + kopyta cinkavě zvoní do zlatých oblaků ...