Znala panna pána

Václav Neckář

1. Tisíckrát, tisíckrát,
   můžeš chtít, můžeš chtít
   vzdálenou, vzdálenou
   Světlo hvězd, světlo hvězd
   vstříc věkům září,
   však kdo má rád, kdo má rád,
   má mnohem víc.
   
2. Tisíckrát podél cest
   jako strom můžeš kvést,
   tisíckrát řekou být,
   jako tón v strunách znít.
   Na tisíc, na tisíc
   let neznáš stáří
   však kdo má rád, kdo má rád,
   má mnohem víc.

R2: Znala panna pána, zdálo se, že o ní stál. ,
    a to byla rána, jíž se její táta bál.
    Měl svou dceru příliš rád
    a pánovi jí nechtěl dát,
    znala panna pána, hádejte, co bylo dál.

3. Tisíckrát můžeš chtít
   vzdálenou hvězdou být.
   Jako sám horský štít
   mrakům vstříc hrdě čnít.
   Až poznáš svou, až poznáš svou
   tvář v dětské tváři,
   tak pochopíš, že kdo má rád
   má mnohem víc.

R2: Znala panna pána, zdálo se, že pro ní vzplál.
    a to byla rána, jíž se její táta bál.
    Aby mohla šťastně žít,
    tak pánovi měl život vzít.
    Znala panna pána hádejte, co bylo dál.