Se svou Mášou

Václav Neckář

1. Tak pokud já vím, to začalo tím,
   že šel jsem náměstím,
   se svou Mášou, svou láskou.
   Dál kousek byl sad a soumrak už pad
   a já chtěl blíž se znát se
   svou Mášou, svou láskou.

R: Jen stromy se dívaly,
   jak jsem krásně zoufalý,
   jak se ptám, jestli smím.
   Jak dobývám básněmi
   její tajná území
   s úspěchem nejmenším.

2. Můj přítel se smál, tak nedojdeš dál,
   prý abych líp to hrál,
   se svou Mášou, svou láskou.
   Pak potkal jsem ji až za spoustu dní
   a přítel můj byl s ní,
   s mou Mášou, mou láskou.

R: Jen stromy se dívaly,
   jak jsem krásně zoufalý,
   jak už dál nechci žít.
   Ty smutky zas opadnou,
   jenom příchuť záhadnou
   vzpomínkám nelze vzít.