Stalo se to dávno, už je to roků pár,
chlapa zabili, prej tam co stával bar.
Dva ho viděli a voba dva říkaj,
že vypadal jak já, ten chlap co utíkal.
Soudce se mě ptal : Jaký máš alibi?
buď jsi jinde byl, nebo's ho zabil ty.
Já tam mlčky stál a pot se mne lil,
jen kamaráda žena ví kde jsem tu noc byl.
Rev : Každou noc, když všichni spí,
její pláč až k mýmu hrobu zní.
Nikdo neví, nikdo nezná,
nikdo to neví, jen já.
Už oprátku mi chystaj a kněz mi sbohem dal,
dole stála žena, co jsem s ní tu noc spal.
A dole stála žena, vedle ní kamarád,
myslí, že má jen jeho, a to mu nechci brát.
Rev : Každou noc,když všichni spí . . .
Recit.: Pak trhli podlahou, a já byl k nebi blíž
a vona stála dole, jen vo dva metry níž.
Pozdě na večer, když kamarád šel spát,
tak přišla na můj hrob mi s pláčem sbohem dát.
Rev : Každou noc,když všichni spí . . .