Narovnej se

Zdeněk Svěrák, Jaroslav Uhlíř

1. Když jsem byl ještě batole
   a batolil se po stole,
   já nebyl žádný smíšek
   a též jsem se bál výšek.

2. Já koukal jako hlupáček
   na okapu svých dupaček,
   když prvně jsem si sedl,
   spatřil jsem svět a zbledl.

R: Říkali narovnej se, usmívej se dítě nešťastný,
   nebuď jak hromádka neštěstí,
   říkali narovnej se, usmívej se dítě nešťastný,
   tohle nic dobrého nevěstí.

3. Já v řevu dětských pískovišť
   byl tichý, plachý jako svišť,
   co nejradši by do hor
   a nenaváže hovor.
   
4. Tak byli se mnou v poradně,
   proč tvářím se tak proradně,
   proč nejsem chlapec k světu
   a řekli zas tu větu:
R: 

5. Tak je to se mnou do dneška,
   jsem povadlý jak podléška
   a třebaže jsem vzdělán,
   já těžko sbírám elán.
   
6. Když ráno vstanu z postele
   a den je jabko kyselé
   a nechce se mi nikam,
   já pro sebe si říkám:

R: Říkám si ...