Vlci

Samson a jeho parta

1. Když na pláních se stmívá, zní vytí smrtící,
   krb hlídej, moje milá, a láduj ručnici,
   to vlků smečka hladová už sto let nesmí spát,
   za trest, že snědla pastora, co vlky měl tak rád.
R: V pustejch pláních věčný zimy bloudí sedm vzteklejch vlků,
   nemaj' rádi zpěv a rýmy, jsou nervózní jak pes.

2. Když zlatokop si kopne, hned vlkům stoupne tlak,
   když kopne potmě do pně, tak vlky trefí šlak,
   divoká zvěř, co je k jídlu, hopsá sobě po lese,
   jen vlk má nervy v kýblu, nežere a třese se.
R: V pustejch pláních věčný zimy bloudí sedm vzteklejch vlků,
   nemaj' rádi zpěv a rýmy,
   a pro toho nejmladšího rytmus jako kdyby ani nebyl, debil.

3. Ty vlky pošle k Pánu prej čistá panna jen,
   když nevrátím se k ránu, tak s flintou vyjdi ven,
   mejch kostí spatříš hromádku a sedm vlků kol,
   ty kosti seber do šátku, však dřív ty vlky skol.
R: Uposlechla nočních plků, vyšla spasit sedm vlků,
   střelila, a za pět vteřin sežrali ji včetně peřin,
   jak mohla bejt čistá panna, když mě tolik milovala
   v pustejch pláních na Klondiku v tý zatracený zimě?