Blues pátého koutu pokoje

Rangers - Plavci

*: Zkazil jsem si všechno sám,
   v klidné řece plul můj prám,
   osleplý klid ti časem přihlásí
   jak břitva ostrou změnu počasí.
1. Všechno přišlo prostě tak,
   nebylo vůbec, proč se bát,
   byl prám dlouho v moři, na cestách,
   až se zranil pod hladinou na skrytých krách,
   denně namlouvám si, že by to tak mohlo být:
   já zazvoním, ty mě necháš před bouří se skrýt,
   v motelích vymýšlím si tuhle hru
   a broukám na svém lůžku jedno blues.
R: Jedno blues, stejný blues
   o tom, že tu má žena se mnou je
   a stojí v pátém koutě pokoje.

2. I teď žiju na cestách,
   kdopak ví o tvých adresách,
   mám lístek, zatím nevím, kam to je,
   na stání v pátém koutě pokoje.
   Chtěl jsem mít hory v dlani, bod, a pohnout svět,
   že na to stačím sám, to jsem se splet',
   v motelích vymýšlím si tuhle hru
   a broukám na svém lůžku jedno blues.
R: