Nehodná

Pražce

1. Stále víc tě vidím z dálky, jakou barvu máš,
   stále víc se dívám zpátky, co se stalo, že mě nepoznáš?
R: Nad hlavou skála, co se bojíš, na mě nepadá,
   dřív jinde stála, teď je těžký   být pod ní sama.

2. Stále víc tě vidím z dálky, jakou barvu máš,
   stále víc svým vlastním slovům málo věřím, nevím, co jsem zač.
R:

3. Stále víc tě vidím z dálky, jakou barvu máš,
   nehodná jsem, nezlá tebe, co se stalo, že mě nepoznáš?
R: