Má, dva roky má

Petr Spálený

1. Mám holku správnou, jak má být.
   A sní se učím znova žít.
   Od ní se učím, co je klid,
   my rozbouráme celý byt.
   Tak jsem se léta nezasmál
   a nenavštívil žádnej bál.
   Jsem chvíli žebrák, chvíli král,
   jsem třeba pták a koní pár.
   
R: Má dva roky, má,
   zná i písně co znám já.
   Jak radost chodí krajinou
   a všechny smutky pominou.
   Jsem chvíli žebrák, chvíli král,
   jsem třeba pták a koní pár.
   
2. Já bejval kdysi vážnej pán,
   to ještě, když jsem bydlel sám.
   posmívám se hodinám.
   Učím ji zvedat telefon,
   ukážu ji, jak se chová slon.
   A jak se hladí velkej pes
   a jak vypadá černej les.
   
R: Říkám ji...