Dálka

Petr Spálený

1. Tak jsme spolu sedeli i když nám barman zhas
   měl v očích dálku a zastavil se čas
   a my v džinu s tonikem si mlčky pili dál,
   dálku, dálku to co prožil a co znal
   dálkou jeho život osud psal.

2. Když se narodil, tak snad sudiček pár,
   dalo mu dálku ten svůj danajskej dar.
   Co se za ní nachodil a dálky nahledal
   dálka, ta dálka kde je všech všude se ptal,
   dálku nikdo neznal, tak šel dál.

R: Byl u ní párkrát blízko, v srdcích žen,
   ale potom místo dálky pouta cítil, musel ven
   je to stejný prokletí, jako stíhat vlastní stín
   dálka, dálka jako balón odletí
   z dálky jsou i krásy objetí.

3. A tak jsme pili dál ten svůj džin v toniku
   já zas na baru se dal, sám nikam odnikud.
   Už mi zase připíjel jen můj odraz zrcadel
   s dálkou, s dálkou co já sám v očích měl
   dálku bohu dík i bohužel.