Až mě andělé

Petr Spálený

1. Až mě andělé zavolají k sobě,
   nechci mít na pohřbu šumaře,
   dám přednost před smutečním maršem
   bluesové smutné kytaře,
   předem už prosím pozůstalé lidi:
   nechte doma sváteční černý šat,
   v džínách si sedněte u mě,
   ať můžu s vámi zazpívat.

2. Že se obávám té neznámé pouti,
   chápejte: umřu poprvé,
   na světě nechávám svou touhu a lásku,
   má duše bude bez krve,
   až ze hřbitova půjdete někam pít,
   dejte si za mě taky skleničku,
   jenom své ženě chtěl bych říct:
   zůstaň pak se mnou chviličku.

R: Koukám se do ulic, slzy mi lezou do očí,
   můj život končí ve hvězdách, lidi se dole plahočí,
   měl jsem rád život bláznivej, já neměl srdce z kamene,
   sem-tam si někdo vzpomene.

3.=1.