Petřínská rozhledna

Miroslav Paleček, Michael Janík

1. Vždycky když mě lidi štvou,
   když mě v duši zazebe,
   vydám se na cestu svou,
   vede skoro do nebe, skoro do nebe.

R: |: Petřínská rozhledno, z tebe je pohledno,
      domy jak krabičky, lidičky maličký,
      v té chvíli zdá se mi, hezky je na zemi,
      Petřínská rozhledno. :|

2. Vždycky když už pocit mám,
   že to nikam nevede,
   na tebe se vyšplhám,
   buď veleben pohlede, hm hm hmmm.
R: 

3.=1.

R: |: Petřínská rozhledno, z tebe je pohledno,
   malý jsou starosti z vršku tvé jasnosti,
   krásná seš, nemládneš, slib, že nám nespadneš,
   Petřínská rozhledno. :|