Orinoko

Pacifik

Orinoko, kde leží jen stará zem? 
Modly bohů v pralesích už volají, 
stromy staleté ty písně šeptají. 
Řekou vzhůru v proudu dech se zatají, 
každá míle, každý den je nadějí. 
 
R. Až ráno Orinoko rozezpívá, 
   a žár sluneční smyje noci chlad. 
   Tam v stínech anakonda oběť svírá, 
   než slunce dá ji signál, čas je spát. 
   Můj člun pokřik ptáků doprovází, 
   vstříc tam, kde v dáli naleznu svůj cíl. 
 
Orinoko, k tvým pramenům míří člun, 
který nocí předků vede slunce bůh, 
dnu i noci vládne jeho silný duch. 
Šípem vystřeleným pozdraví tě druh, 
země podá čisté vody svěží vzduch. 
 
R. Až ráno ...