Vichřice P.

Nezmaři

1. Tady mě máš, taková jsem,
   tak se s tím smiř a zahoď ranec iluzí,
   tady mě máš, tak si mě vem,
   a dej si pozor, možná tě to zamrzí.
R1: Já nejsem pláž, ale ani skála,
    rodokmen můj začíná vichřicí,
    tys ještě snil, já už tu stála,
    vítr ve vlasech a oči dychtící.

2. Málo mě znáš, jsem jak zlej sen,
   a možná bude líp, když půjdeš o dům dál,
   tak proč se ptáš, jakej byl den,
   když teď je noc a já už rozepínám šál.
R2: Už tisíc let trofeje sbírám
    a zbírku mou mi bouře rozmetá,
    svý tělo zničím, to nepopírám,
    a svobodná duše s větrem odlétá.
R1:
R1:

3. Tak to jsem já, ty už máš strach,
   tohle já poznám - koukni se mi do očí,
   ale je pozdě, zvedá se prach,
   obejmi mě a svět se s náma roztočí.
R3: Ztrácíme dech v labyrintu tónů
    a smysly proplétaj' se hořkou závratí,
    opadá rez na srdcích zvonů,
    tahle noc už se ti nikdy nevrátí.
R1: + vítr ve vlasech a oči dychtící ...