Na nejtenčí nitce

Nezmaři

1. Na nejtenčí nitce mě přivedeš zpátky,
   jestli budeš o to jenom trochu stát,
   až z poslední síly vyrovnám splátky,
   potom doufám, že mě ještě budeš znát,

2. Do nejhlubších studní budem kameny házet
   a čekat, jestli vůbec doletí,
   až srdce všech zvonů jednou podlehnou zkáze,
   pak naše kroky stříbrem posvětí,
   nehledám znamení tam, kde nepíšou "zde hrozí pád".
R: V prázdných oknech věžáků teď hledám aspoň stín něčím známý,
   jsme jak pyšní spáči, co proti své vůli
   se jenom občas ze sna probudí,
   a ty můžeš ptát se, jestli kousek té smůly
   mě jednou za čas trochu povzbudí,