Balancování

Nezmaři

1. Komu tu ještě vůbec zpívat mám,
   kdo z vás se chvíli zastaví,
   refrén té písně zůstal nedopsán,
   možná ho lépe znáte vy,
   možná je o tom, že nám schází
   ten kousek štěstí na vahách,
   když láska s rozumem se sází,
   kdo překročí svůj vlastní práh.
R: A v lásce se to někdy stává,
   že jeden zůstane tu stát,
   [: zatímco druhý z dálky mává,
      tak oba myslí na návrat. :]

2. Kdo nikdy sám se sebou neprohrál,
   ten jenom těžko pochopí,
   že řeka života si plyne dál,
   že do ní dvakrát nevstoupí,
   a naše nesplněná přání
   jsou tím, čím nemůžeme být,
   a každé další jarní tání
   nám bere sílu znovu chtít.
R:

3. Ráda vám ještě jednou zazpívám,
   když chvíli zůstanete stát,
   refrén té písně zůstal nedopsán,
   snad lépe budete ho znát,
   že naše nesplněná přání
   jsou tím, čím nemůžeme být,
   [: a každé další jarní tání
      nám bere sílu znovu chtít. :]