Holubí dante

Michal Prokop

Podívej, támhle sedí, oči má z korálků
už nás má, že jsme bledí  čiší z nás na dálku
Vyvrká, jak čas krade, podkroví nechrání
předem jít nebo zadem - uslyšíš vrkání

Na střechách v háji antén holub má vidění
holubí je to dante s podivným uměním
Bude psát zprávy z římsy s holubí odvahou
že jsem ten, právě s kým si vyvrká nad Prahou

Týdně lhát, že jdeš z kina, v zádech mít vrkání
z lásky jít domů jinam, týdně víc bezbranní
holubí oči lesklé, holub nás v hrsti má
když nás má jako ve skle, proč tě dál objímám.