Duše do vesmíru

Michal Hrůza

Copak se to stalo? 
Něco se nám zdálo. 
Skutečnost či sen? 
Jsem z toho složen trochu rozložen. 
Najednou tu není to uvnitř těla chvění. 
Zmizelo zapomnění. 
To naše bezstarostné snění. 

Vždyť letí do vesmíru,
jen duše, která v míru 
nechává se vést
a chce se dotknout hvězd, 
jen jeden dotyk dlaní, 
nás možná nezachrání, 
ale natáhneme ruce, dokud nám bijí srdce. 

Najednou tu není, 
zmizelo zapomnění, 
neboj se ještě se to změní, změní, změní. 

A letí do vesmíru, 
jen duše, která v míru 
nechává se vést 
jen jeden dotyk dlaní 
a splní se ti přání, 
tak natáhneme ruce dokud nám bijí srdce. 

Vždyť letí do vesmíru, 
jen duše, která v míru, 
nechává se vést 
a chce se dotknout hvězd, 
jen jeden dotyk dlaní 
nás možná nezachrání, 
ale natáhneme ruce dokud nám bijí srdce.