Šílená kráska

Mezitím

Já se toulal jako tisíckrát už předtím
motýlům šel jsem k létu blahopřát.
Pak jsem v trávě potkal bosou vílu letní
na polštáři z modrejch kytek já ji viděl spát.

Byla krásná jak svítání
a já lidí jsem se ptal, proč nemluví.

Víš hochu, to se někdy stává
tahle dívka svět z té druhé strany zná
myšlenky má propletený, je to holka bláznivá.

Šílená kráska, oči bezelstný jak dítě
duši čistou jako sníh
má jméno láska, mezi myšlenkama bloudí
nevzbudí se ze snů svých.

V duši má hnutí, proč lidé jsou krutí
a jejich smích studí jak sníh.
Chtěla čistou lásku, teď má jen černou pásku
na očích, svět se zatočí.