Průšvihovej den

Máci

1. To ráno jsem trochu zaspal a pak v zámku zlomil klíč,
   mám den, průšvihovej den,
   takže než jsem z domu vypad', jedenáctá byla pryč,
   prostě hroznej smolař jsem,
   a než mi stopnul auťák, to byl dlouhej čas,
   jel pomalu jak hlemýžď, no že prej nikam nemusí,
   pak slabý kafe v motorestu, vem to ďas,
   a náklaďák, co, místo aby jel, spíš jenom rámusí.
R: Mám den, průšvihovej den,
   i autobus mi ráno roha vzal, když jsem k tobě jel,
   čert vem, jízdní řády vem,
   pak na stopu jsem promok' jako pes, průšvihovej den.

2. Ve tři jsem tě doma hledal, no, a tys tam nebyla,
   mám den, průšvihovej den,
   napsal vzkaz a na dveře ho za kukátko zastrčil,
   třeba jsi šla jenom ven,
   že čekám do půl šestý, pak mi jede vlak,
   na nádraží v restauraci, tam, co nejsou ubrusy,
   a když jsi přišla, deset minut zbylo pak,
   abysi mi řekla, že už jezdit nemusím.
R: + pak na stopu jsem promok' jako pes, průšvihovej den ...