Libuše

Lou Fanánek Hagen

C  Emi (2x) 

1. Nelehký soud čeká tuto ženu
   korunu má včele naraženu
   na knížecím stolci těžko mládne
   občas touží, aby vzal jí ďas.
   
2. Jak rozsoudit ješitné dva muže
   špatně a tak Libuše slyš nuže
   hanba mužům kterým žena vládne
   moudrost otce Kroka zavál čas.
   
3. Na hradišti za bezesných nocí
   otázky jak správně užít moci
   do lůžka se každodenně vkrádaj
   a pak přijde jednou živý sen.

R: Z podzimních snů tě znám
   korunu svou já dám
   a proti proudu na mou rodnou hroudu
   ty jako můj muž, přijedeš lásko
   přeslice sílou svou
   bogové mí tě zvou
   buď moje kníže, já dobře vím, že
   spolu to zvládnem, máme náskok

4. Hlavu skláníc ku koňově šíji
   Svantovíta sochu v bázni míjí
   na cestu jí hvězdy šťastné svítí
   Morany srp v noci bude spát.
   
5. Za svítání na posvátném háji
   objevují se bytosti z bájí
   Libuše proplouvá kouzel sítí
   co se má stát to se musí zdát.
   
6. Ke své pouti k muži upře mysl
   přesvědčená zcela, že Přemysl
   doplní to, co ona jen hledá
   muž a žena – to se zlomit nedá.

R1: Než ty jsem spíše stár
    já osíval víc už jar
    a po žních brázdy ve Stadicích brázdil
    a čekal, zda přijdeš na podzim, lásko
    přeslice sílou svou
    bogové mí tě zvou
    buď moje kníže, já dobře vím, že
    spolu to zvládnem, máme náskok

C  Emi  Ami  F (2x)


R: Z podzimních snů tě znám...

R2: Než ty jsem spíše stár
    já osíval víc už jar
    a po žních brázdy ve Stadicích brázdil
    a čekal, zda přijdeš na podzim, lásko
    přeslice sílou svou
    bogové mí tě zvou
    sem tvoje kníže, já dobře vím, že
    spolu to zvládnem, máme náskok