Daň vzpomínkám

Lešek Semelka

Jak jen je brát, když přijdou,
co mám říct když zaklepou,
jak se tvářit při vzpomínkách?
Proč jsou,vůbec proč jsou?
Je jim šestnáct jako pannám a stárnou v zápětí.
Když prázdnou já mám,tak vím,že zas přiletí.

R: Já vzpomínkám daň splácím,
   častou chvílí nespavou,
   taky kouskem sebe lásky,
   navíc dárkem únavou.

Vím,je v nich popel vášně,i kousek svědomí,
pak zas šedé věci zašlé,zas nás.Nás ohromí.
Tvář mít z bílé sádry všechno trapné bych zkryl.
A to co cítím skryl bych bílou a pak pláčem rozpustil.

R: