Fantomská

Kryštof

 
Ráno, lidé se scházejí 
kostelník odzvonil 
a čas mě dohonil 
srazil mě k zemi 
o co prý jde mi se ptal 
až moc zvědavě... 
Už ví to 
jsem prozrazen 
je mi to líto 
prchám z města ven 
lidé smáli se 
pokud dá-li se 
to tak říct 
a věř mi že dá 

 

Den se mění v noc 
a tak volám, volám o pomoc 
nikdo však nejde 
snad mě to přejde 
čert to vem 
hlavně, že jsem 
A večer šel za mnou ňákej stín 
kostelník zvonil zas a já dobře vím 
že ten kdo uteče 
když hrnek přeteče 
vyhraje 
jo a vo tom to je! 

 
R: Divný,            že jsem zase sám 
   je mi divný jen 
   že jsem tak oblíben 
   divný, že jsem zase sám 
   je mi divný jen 

 
R: Divný...