Píseň pro Zuzanu

Karel Kryl

1. V ovocné směsi ční paprsek měsíční
   a já si pro Zuzanu píseň skládám,
   a jako včera jsou pod temnou terasou
   dvě křesla z molitanu prázdná.

   tiše si pro Zuzanu píseň zpívám,
   snad lásku vyslovím jí klíčem houslovým,
   co v prachu na pianu čmárám.
R: Tak z okna mezaninu sleduji Zuzaninu
   siluetu, jsa v pokleku,
   vymýšlím nezbednosti, vědom si dovednosti
   Kapuletů i Monteků.

3. Klekání vyzvání večerní vyzvání
   a tanec pod jabloní můry tančí,
   a jestli nezhasne, určitě užasne
   nad písní, co jsem pro ni složil,
   nad písní, co jsem pro ni složil,
   nad písní, co jsem pro ni složil ...