Atlantis

Karel Kryl

1. Z cínových mraků teče voda, teče,
   opilí mocí chytají se slámky,
   v rytířském znaku larva obaleče
   a slizcí mloci na averzu známky.
   lidojem pražský, kaple Husova,
   a paní Pravda mlčí na podstavci,
   němá a slepá - sádrová.

2. Syn kreslí vlajky, vlhčí anilínku,
   zapláčou ve mně trojbarevné křídy,
   na nebi krajky ze šedého zinku,
   za kopcem země s erbem Atlantidy.
   Heyrovský, Mozart s paní Miladou,
   a ještě jedna modrá podobenka:
   někdy i krále ukradou.

3. Na nebi barva zvětralého cínu,
   společnost Kafků upravuje Zámek,
   kuklí se larva v pachu naftalínu
   a vůně čpavku halí sbírku známek.
   Tu Andrej Kmeť a onde Andrej Hlinka,
   Marasyk, Seifert, Palach, Martinů ...
   Neopustím-li, zabijí mi synka,
   a opustím-li, zahynu ...