Menu
A+ A A-

Stokrát chválím čas

Karel Gott

   1. Po lávce tvého nártu přejdu nejsnáz pláče proud,
      po stéble tvého zápěstí mohu dál i v bouři plout.
      Jen v hořkomléčné dráze tvých vlasů chtěl bych spát
      a máš-li vést mě k zkáze, tak já ji příjmu rád.
   
   Ref: A stokrát chválím čas,kdy vcházím do tvých řas,
        každý záhyb tvůj i vlas já znám
        a kdyby náhle blesk tu sjel,
        srdce spálil na uhel,
        tak byl bych šťasten, že jsem lásku měl a mám.
   
   2. Jak terče střelnic na poutích jsou ta souhvězdí tvých pih
      a máš tak svůdná zákoutí jež neznat byl by hřích.
      V tvých nástrahách jak v Séně se topím dál a dál
      a zná tě stále méně a já bych rád Tě znal.
   
   Ref: A stokrát chválím čas ...
   
   Ač ráno sám jsem v dálce, ta hořkost má je táž,
   na mráčky píšu palcem to, co dávno, dávno znáš.
   
   Ref:
   
   Že stokrát chválím čas, kdy vcházím do tvých řas,
   každý záhyb tvůj i vlas já znám
   a kdyby náhle blesk tu sjel,
   srdce spálil na uhel,
   tak byl bych šťasten, že jsem lásku měl a mám.

Login or Register


Nejrychleji a nejpohodlnějí se přihlásíte pomocí Vašeho účtu na Facebooku. {JFBCLogin}