Lásky stárnou

Karel Gott

Měla oči lesních tůní, úsměv koťat na výsluní,
přesto její fotky v albu blednou.
Dál v něm jsou jen prázdné stránky,
čas neléčí všechny ranky,
kdybych s ní tu stál tak ještě jednou.

Zeptám se, proč růže vůbec  kvetou,
když ve váze zítra ráno zvadnou ?

Od rána každý den, sedmkráte 
za týden lásky stárnou.
Platí daň povinnou, každou
další hodinou lásky stárnou.

Slunce žár krajinu změní
v prázdnou písčinu jedno tvárnou.
Jediná zůstává, jediná má a tvá,
a ostatní lásky  stárnou.  
Jediná zůstává, jediná má a tvá,
a ostatní lásky  stárnou.

Nic na světě není stálé, všechno přijde nenadále,
a já každé ráno čekám psaní.
Budou v něm dva něžné řádky, čekej, zítra příjdu zpátky,
odřekl bych vám všem bez váhání.

Na dveře dám nápis s velkým písmem,
strohý nápis, kterým tě teď vítám.

Od rána každý den, sedmkráte 
za týden lásky stárnou.
Platí daň povinnou, každou
další hodinou lásky stárnou.

Slunce žár krajinu změní
v prázdnou písčinu jednotvárnou.
Jediná zůstává, jediná má a tvá,
a ostatní lásky stárnou.
Jediná zůstává, jediná má a tvá,
a ostatní lásky stárnou.