Menu
A+ A A-

Stará píseň

Jaromír Nohavica

On: 
Slunce zapadlo do vody 
hladce jak nůž 
Dívka jež jedla jahody 
je sytá už 
Vítr přilétl od řeky 
pod její šat 
Tu dívku na kraji paseky 
obešel chlad 
 
Ona: 
Ach zas ten příběh tentýž děj 
i tentýž čas 
Ona a on ach bože dej 
slyšet to zas 
Ach zas ten příběh starší snad 
než vesmír sám 
o tom jak láska častokrát 
přichází k nám 
 
On: 
Tam kde končila mýtina 
začínal bor 
Kdo jste ? táže se dívčina 
Přízrak či tvor ? 
Jinoch dere se větvemi 
Té síly v něm 
Kráčí dvě stopy nad zemí 
až chvěje se zem 
 
Ona: 
Víc jen přeháněj básníku 
neboj se slov 
verše zaplétej do vzlyků 
pod nebe krov 
ona vyroste sukýnkám 
on zlomí svůj šíp 
z ní bude pak maminka 
z něj chlapácký typ 
 
On: 
Dívko stopená do mechu 
zataj svůj dech 
Soumrak láme se ve spěchu 
na hrotech střech 
Slyš jak pták volá nad sosnou 
Vive l´amour ! 
Stromy ozvěnou honosnou 
vrací to v dur 
 
Ona: 
Ona přibere po dětech 
jó řekne se cvič 
On po čtyřletých záletech 
odejde pryč 
Čas od času z obálky 
vypadne list 
Tak nějak odchází do dálky 
čím byl sis jist 
 
On: 
Slunce zapadlo do vody 
hladce jak nůž 
Dívka jež jedla jahody 
je sytá už 
Vítr přilétl od řeky 
pod její šat 
Tu dívku na kraji paseky 
obešel chlad 
 
Ona: 
Zpívej co zbývá jiného 
než zpívat dál 
Velké udělej z velkého 
a malé spal 
Dřív než na listech podzimu 
přiletí mráz 
Lásku začaruj do rýmů 
a zachraň nás 
 
Oba: 
Nanana.... 

Login or Register


Nejrychleji a nejpohodlnějí se přihlásíte pomocí Vašeho účtu na Facebooku. {JFBCLogin}