Menu
A+ A A-

Na zídce staré kašny

Jaromír Nohavica

1. Na zídce staré kašny, sedě vedle tebe,
   vytáh' jsem koláč z brašny, připadal si jako Mikuláš,
   andílci prostopášní popadali z nebe,
   jaký jsem frajer strašný a co na mně máš.
R: Stříbrný pětihalíř hozený do vody se utopil,
   zázraky se dály, neboť důvod i čas na to byl.

2. Koláč jsme napůl snědli, zbytky dali rybám,
   noc byla černý rendlík, pihovatá po kometách,
   kočky na půdách předly, Jupiter se hýbal
   a hvězdy bíle bledly jak na počátku světa.

3. Barokní varhaníky dávno zmohlo spaní,
   odešli do putyky na guláš a taky na pár piv,
   a pak za zvuků harmoniky zpívali nám do svítání
   o lásce za gotiky a taky ještě dřív.
R:

4. Slyšíš? To někdo zve nás k cestám po planetách,
   Petr a Magdaléna, láska z roku sedmnáctset devadesát,
   nezměnila se scéna na divadle světa,
   chyť se mě za ramena, půjdem lítat pod nebesa.

Login or Register


Nejrychleji a nejpohodlnějí se přihlásíte pomocí Vašeho účtu na Facebooku. {JFBCLogin}