Dál se háže kamením

Jaromír Nohavica

1. Ve městě jménem Jeruzalém, v hlavním městě římské kolonie,
   na sklonku velikonoc Pilát si ruce myje,
   otrhaný Ježíš stojí opodál, dav se mu směje zblízka,
   jak je to dál? Dál se háže kamením a píská ...
R1: Kříže se nemění, jen příjmení a jména,
    když letí kamení, jde kolem huby pěna,
    potom se omluvíme, pomníky postavíme
    a housky posvačíme.

2. Břevnovským klášterem jde dým, kříže se pálí,
   ve jménu kalicha oltáře rozsekali
   a dobrý muž schovaný za portál křičí: To ďábel spískal!
   Jak je to dál? Dál se háže kamením a píská ...
R2: Kříže se nemění, jen příjmení a jména,
    když letí kamení, jde kolem huby pěna,
    potom se omluvíme, pomníky postavíme
    a hlavy ozdobíme.

3. Kostel v Arles se kácí dle žabí perspektivy,
   bláznivá kráso, Vincent je jurodivý,
   profesor akademie předvádí lineál: jak radno viděti, je to ryska,
   jak je to dál? Dál se háže kamením a píská, na na na ...
R2:

4. Malý muž s kytarou na pódiu otvírá vrátka,
   Pravda je v proscéniu, krutá a bez pozlátka,
   a lidé opouštějí sál, zaujmou stanoviska,
   jak je to dál? Dál se háže kamením a píská, na na na ...
R2:

5. Ve městě jménem ..., to je vlastně jedno,
   na sklonku přítomnosti a historie
   miliarda Pilátů zase si ruce myje ...