Cukrářská bossa-nova

Jaromír Nohavica

1. Můj přítel snídá sedm kremrolí
   a když je spořádá, dá si repete,
   cukrlátko,
   on totiž říká:"Dobré lidi zuby nebolí
   a je to paráda, chodit po světě
   a mít, mít v ústech sladko."
R: Sláva, cukr a káva a půl litru becherovky,
   hurá, hurá, hurá, půjč mi bůra, útrata dnes dělá čtyři stovky,
   všechny cukrářky z celé republiky
   na něho dělají slaďounké cukrbliky
   a on jim za odměnu zpívá zas a znovu
   tuhletu cukrářskou bossa-novu.

2. Můj přítel Karel pije šťávu z bezinek,
   říká, že nad ni není,
   že je famózní, glukózní, monstrózní, ať si taky dám,
   koukej, jak mu roste oblost budoucích maminek
   a já mám podezření,
   že se zakulatí jako míč
   a až ho někdo kopne, odkutálí se mi pryč
   a já zůstanu sám, úplně sám.
R:

3. Můj přítel Karel Plíhal už na špičky si nevidí,
   postava fortelná se mu zvětšuje,
   výměra tři ary,
   on ale říká:"Glycidy jsou pro lidi,"
   je prý v něm kotelna, ta cukry spaluje,
   někdo se zkáruje, někdo se zfetuje
   a on jí bonpari, bon, bon, bon, bonpari.
R: