Aviatik

Jan Spálený

Úplně šedivej panáček
na druhým konci světa
jednou se tiše rozčílím
proč nad sny dětí
má zvadlá dospělost
ukrutný právo veta

Za směšný těžký peníze nakoupil z plastiku měchy
ty měchy roztáhnul héliem
s mravenci v žaludku bolavým provázek všedních dnů přesek
když ty pytle ke křeslu přichyt

Vyletěl drze do nebe, nejmenší na celým světě
ani si nevzal svačinu
chtěl s diviznou v hrsti a s blátem na botách
k sousedům na kafe letět

R: Balónky snů, když se naplní
   jsme na něj naštěstí krátcí
   na chvilku maléry zastaví
   dneska z nás ještě nebudou starci

Piáno, špejle a květináč, v kuchyni telefón zvoní
lidi mám nejspíš hodně rád, některý
kluci jsou někde s holkama láska má tropí špenát
a mě právě kanagóm voní

Balónky mý tělo nezvednou asi bych ve vejšce brečel
chvíli se muckám s tónama
k večeři udělám guláš pro mě víc ale znamená
že mi můj aeroplán letěl
R:

V éru jsou sny pevně slepený občas je pod plotem sbírám
klidně si vykopu bezinku
napřesrok vyroste nová, kouzlo je ve správným koření
bez něj je život jen šmíra.