Menu
A+ A A-

Stýskání

Jakub Smolík

Tvou vůní zkropený vzpomínky táhnou
v tančících záclonách vídávám Tě stát
stíny se ptávají, když světla slábnou
proč se najednou mi tolik stýská

V zátiší dotyků, klínů a tváří
plamínky malých lží zhasly něco v nás
korálky trofejí přestaly zářit
jsou tak studený, když se mi stýská

Drátěnou košílí jsem zakryl srdce svý
dával si z ruky číst a ptal se bláznů
sto různých osudů jsem nechal odejít
lásku hledal dodna zkoušel pít

Drátěnou košílí jsem zakryl srdce svý
dával si z ruky číst a ptal se bláznů
sto různých osudů jsem nechal odejít
lásku hledal dodna zkoušel pít

Tvou vůní zkropený vzpomínky táhnou
v tančících záclonách vídávám Tě stát
stíny mi šeptají to, co vím už dávno
Ty jsi ta, po které se mi stýská
Ty jsi ta, po které se mi stýcská

Login or Register


Nejrychleji a nejpohodlnějí se přihlásíte pomocí Vašeho účtu na Facebooku. {JFBCLogin}