Balada finanční

Ivo Jahelka

1. Peníze jsem vydělal poctivou to prací,
   nikdy bych to nedělal: cpát je do matrací,
   vždyť ve státním obchodě je v této době živo
   a peníze v pohodě jsou jen oběživo.

2. Vyrazil jsem s ideou, že je hračkou
   koupit sobě video, vybavit se pračkou,
   v nábytkových sestavách já žil už na sto procent,
   leč v mých bujných představách byl jsem záhy zkrocen.

3. Říkali, že nemají, aniž mrkli vokem,
   mysleli, že jednají asi s ňákým cvokem,
   nabídli mi pantofle, levá byla špatná,
   a nacpaná šrajtofle mi byla pendrek platná.

4. Tady končí legrace, říkám si: no tohle,
   na cenové relace byl to divný pohled,
   lidstvo k Marsu poletí, to jsou mi teda vtipy,
   ve dvacátým století u nás neseženu slipy.

5. Ve snaze si zoufale zachovat dekórum
   vstoupi jsem já troufale do hotelu Fórum,
   než si uhnat v naději infarkt myokardu,
   tak úspory raději tam vrazím do hazardu.

6. Zůstal jsem však namydlen, skončil můj den černý,
   když s tuzemským platidlem mě vyrazili z herny,
   to jsou teda úlety, u pusy mám pěnu:
   už ani do tý rulety nechtěj' naši měnu.
*: Tak jsem zašel na ruma, čert vem žeton hrací,
   hlavně, že je koruna podložena prací, juch!