Úroda

Jan Nedvěd

1. Jak milé mé jsi něžné setkání 
   v zahradách plačících běžících let 
   Jsi moudrý strom, milostné poznání 
   v oparu hledání, kde bude svět 

R: Obroste květy snů a bude v nás 
   nebo se skloní tam, kam běží čas 

2. Nechci mít, co není nevinné,
   nechci se o nemoje s večery bát 
   chci úrodu mít svojí za domem,
   do níž jsem sílu svou musel dát 

R: + medzihra + Obroste květy snů a bude v nás

3. Proto si víc to jenom láska ví,
   že není nad ní jen, kdo vědět smí 
   planý strom a voda po tůňkách, 
   jsou jenom pro krásu na misce vah

R: + mezihra 
R: + Obroste květy snů hm…