Menu
A+ A A-

Rybník

Jan Nedvěd

1. Zdvihl  jsem výš tvoje nádherné telo
   až k pasu, řekl lásko, pojď blíž.
   Mělas' sukénku modrou někde až na kolenou
   a ze zdi z křížku se na nás díval Ježíš. 
   A pak v domku tam u vás, u vody u rybníka
   hvězdy spolu jsme počítali,
   ta první je pusa, ta druhá řekla pak nám
   ať okna zakryjem, ať láska se zhalí.

R: Byla jsi má, byla jsi má, 
   tělo poddajné tu noc jsem Cměl,
   a v rybníku ráno dvě Gtěla nahá 
   kdo chtěl, Dna hrázi uvidět Gsměl.
   Kdo krásu dá, kdo krásu dá, 
   dostane spátky jí, jakoby chtěl
   v lesní samotě vykřičet v nahotě slib, 
   a skála vrátí mu tajemství těl. 

2. Nikdy tě nikdo nebude mít tak rád,
   tak jako mě asi nikdy jiná,
   a kdyby přeci jen, pošli po rybníku
   šňůrku, co dnes ti vlasy tvé spíná.
   Zkalené podzimní barvy má les 
   a já ho miluji, ten jejich kal, 
   když v mlze se po ránu s tebou probudí ves,
   jakoby Kolombín s harfou tu stál. 
R: 3x...

Login or Register


Nejrychleji a nejpohodlnějí se přihlásíte pomocí Vašeho účtu na Facebooku. {JFBCLogin}