Parlament

Jan Nedvěd

                                           
Kdyby má trpělivost křídla měla mohu se vznést
žiji někde uprostřed nas
někdo tam kdesi sedí říká za mě to co si chce
a kolem jeho slov jde svědomím čas

                              
R: My vždycky byli jsme a budem to je normální svět
i bez vás množíme se to už je řád
              
setkání bláznů na Golgotě v podvědomí
kde pýcha před pokorou zůstala stát

                                         
To my sme ti kdo mohou změnit svět a s hrdostí stát
a vaše práce naše je moc
pokorně máte sloužit národu a o milost se bát
kolikrát sem dnes s vámi hlasoval moc

R:

                               
Slibujem že už se vás nebudeme nikdy už bát
a že se na všechno vždy budeme ptát
a stokrát za rok že vám připomenem bídu a hlad
jejimi by snad plakal celý náš stát

R: 2x

1.sloka

R:
:/kde pýcha :/před pokorou/: zůstala stát/: