Papírky

Jan Nedvěd

1. Když láska se pomine, dá ruku tvojí k mé,
   dává nám do nebe znát,
   že máš ráda, jak by ne, kouzlo tvé nevinné,
   a Honzík zase nemůže spát. 

R: Lístečky „mám tě rád“  tě po ránu tě začnou hřát
   v koupelně za zrcadlem 
   a v papírku na schodech mi básničku, lásko, nech,
   jak milujem, jak po sobě jdem.  

2. Jsi bílá jak svítání, dva kamínky na hraní
   zbíráš, když u řeky jdem. 
   Jsi krásná, když v ramenou svíráš svět nade mnou,
   spíváš si na těle mém.
R:

3. Až jednou se skloní svět, mi zestárnem o pár let,
   budeme si na pravdu hrát. 
   Pak řekneme si do očí, jak láska lidi otočí, 
   když umějí si do dlaní dát.
R:
   
   Když láska se pomine, dá ruku tvojí k mé,
   dává nám do nebe znát. 
R: 1x …