Ostružiny

Jan Nedvěd

1. Když zavíráme oči jenom na pár chvil,
   to písničce ňák nechtělo se spát,
   a ptáci trochu naschvál zpívaj': prospíš den,
   a člověku se za nic nechce vstát.


2. Když první rosa padá po zdech tunelů,
   koleje teplem pražce roztáhnou,
   vezmeš si pár ostružin a s pusou červenou
   hledáš tichej opuštěnej klín.

R: Toulání je názor a přesvědčení z lásky
   a trochu z nelásky, co život někdy dal,
   a odpověď na stesky, na otázky
   a na mládí a na kdejakej žal.


3. Možná ti chybí táta, možná jinej cit,
   třeba holka, kterou měl jsi strašně rád,
   na kolejích v ruchu, smíchu zapomeneš snad,
   když kolem ramen vezme kamarád.

R: 2x