Kohout

Jan Nedvěd

1. S podvečerem tady u nás začnou ptáci zpívat.
   A nad krajinou nebe vzlétne kamsi, kde je řád.
   A do řeky se světla z oken budou chvilku dívat.
   A pak si unavený lásky půjdou lehnout, budou spát.

   

2. V tu dobu zavírám oči, abych tě měl něžná lásko.
   V soukromí tak tiše jako voda tečky hvězd.
   Nádhernou a bílou, jak svý ruce ke mně vzpínáš.
   Jak často nechávám se s tebou do ztracena něhy vést.

   
R. Zvony zvoní jen chvíli, ruce budou se třást
   a pak zmlknou má lásko.
   To kohout je umlčí k ránu, když mě opouštíš.
   Zvony zvoní jen chvíli, jen než přijde den,
   A pak ztichnou, abych slyšel, jak mi tajný přání mý odpouštíš.

   

3. S podvečerem tady u nás začnou ptáci zpívat.
   A nad krajinou nebe vzlétne kamsi, kde je řád.
   To já se chodím do tvých očí v noci lásko dívat.
   A kdyby do očí, jo to bys koukala, kam už jsem spad.
   


4. Na záda ti nehty napíšu miláčku jméno. 
   A podepíšu na čas rozloučení věrný slib.
   Že kameny se k nebi spíš než moje láska zvednou.
   Že jsi moje štěstí, s tebou je mi vždycky trochu líp

   
R. Zvony zvoní ...