Jennifer Lady

Jan Nedvěd

1. Drobně mží a do noci zvon z majáku lodím zavolal vstříc,
útesy skal ostrých jak nůž už proplouvá.
Jennifer Lady, tak malá jak stín, má na boku ránu a v plachtoví klín,
to z pitomý války muži se vrací domů  k nám.

   

2. Kolik jich šlo a vrací se půl, to bude pláče a po dlaních sůl,
a bez tátů synů a bez věna dcer, Bože, co bude dál.
Přestane svítat, až do hrobu dáš všechen ten smutek, ma Irská zem?
Co platný jsou květy a všechna ta sláva? Bože co bude dál?

   

3. V srdci úzkost, na duši vzdor, myšlenky letí jak potoky z hor,
dokud nám budou poroučet blázni, kde bude svět?
Svobodo drahá, kolik to stojíš? Kolik nás zemře ve válkách jen?
Až jednou ráno snad vyjdeš, jak slunce v jedinej den?
   


4. Drobně mží a do noci zvon z majáku lodí zavolal vstříc,
útesy skal ostrých jak nůž už proplouvá.
Jennifer Lady, tak malá jak stín, má na boku ránu a v plachtoví klín,
to z pitomý války muži se vrací domů k nám.