Holky

Jan Nedvěd

1. Malý čísla černejch šněrovacích bot,
   co se těžko sehnat daj',
   dřevěný korálky a na širokým pásku
   v kůži nůž a čaj.

R: Trochu bezbranně, ale s odhodlanou touhou
   hledat na slunci si místa svý,
   prostě něco dělat, být, žít,
   a že jsou holky, co má bejt?


2. Ne, nestřídaj' se po nocích,
   to jen čísi špína vylévá se z hloupých hlav,
   kluci sbalej' se a jedou,
   a holkám připomíná kdekdo slušnost, cit a mrav.

R:


3. Velký košile, to po tátovi, když vojančil,
   stejný bágly, co ti vodřou prst,
   pár dívčích starostí, znáte to, není o co stát,
   prstýnek a pláče hrst.

R: 2x