Generační

Jan Nedvěd

                            
1. Šel průzračnou nocí a táhl z něj rum,
tak pět křížků moudrosti měl,
někde se rozdat chtěl,
když opustil ves a poslední dům,
tak oheň v dálce uviděl,
a tam se rozdat šel.

 
R: Jste proradná banda bláznivejch lidí,
na který my se dřem,
člověk se za vás červená, stydí
a diví, co nosí den.


2. Tam uprostřed trampů byl i jeho kluk
a ten se pomalu zved’:
táto, prosím tě, mlč,
když dostal facku, tak neřek’ ani muk,
jen olíz’ rozbitej ret:
táto, prosím tě, mlč.

R: Kdo z nás je proradná banda bláznivejch lidí
a kdo se na nás dře,
kdopak se za nás červená, stydí
a diví, co nosí den?

        

3. Šel průzračnou nocí a táhl z něj rum,
tak pět křížků moudrosti měl ...