Už ti nemám co říct

František Nedvěd

1. Venku prší a déšť stéká po kapkách
   já přemýšlím jak bych odtud plách
   už ti nemám co říct tak se vytratím
   Všechno co dával jsem rád mělo smysl snad
   když jsem tě potkal byl jsem jak na vlnách
   Ale teď je to pryč už tě dávno znám
R: Než odejdu ještě se otočím
   jelito pravda nebo zase stín
   jestli zůstalo po mně něco
   a jestli o tom vím

2. Venku prší a déšť mi stéká po tvářích
   cítím kapku po kapce jak mi kropí stín
   už se neotočí jsem docela rád
   Už vidím tak trochu dopředu
   Představit jinou si asi dovedu
   A trochu toužím zase jinou lásku mít
R2:Snad jí nevadí že mokrou košili mám
   a toužím po tom nebýt dlouho sám
   A moh bych jí říct všechno co v sobě mám

3. Venku prší a déšť mi stéká po tvářích
   já přemýšlím jak bych odtud plách
   už ti nemám co říct tak se vytratím
   Všechno co dával jsem rád mělo smysl snad
   když jsem tě potkal byl jsem jak na vlnách
   Ale teď je to pryč už tě dávno znám
R: