Přišel jsi z dálky

Devítka

1. Přišel jsi z dálky,
   písničku v očích, jak ses na mě smál,
   naše každodenní hádky
   ten úsměv jako vítr vzal,
   noc plížila se k ránu
   a já ti tála v náručí,
   tak jako písek, co se přesýpá
   tam, kam mu vítr poručí.
R1: Někdy se mi zdá, že tvý dlaně svítí tmou,
    opuštěná s půlnočním větrem nad hlavou.

2. Sedím tu a prohlížím si bílej prach,
   stopy tvých kroků v našem souznění,
   přinesl's ho na botách,
   tuláci po hvězdách se nemění,
   jsem pro tebe jen přístav,
   ale jsem šťastná, že smím být,
   jsem klidná zátoka i chladný stín,
   jsem prostě všechno, co chlap musí mít.
R2: Snad někdy se ti zdá, že jako maják svítím tmou,
    to když jsi sám na prašný cestě za dálkou.
R2:
     G Emi              Ami  D   G  Emi(-)

3.=1. + [: tam, kam mu vítr poručí ... :]