Bílá paní

Bokomara

1. Je déšť, zima a noc a vítr tiše zuří,
   křesťané spí sladce, jak píšou na věncích,
   a jenom bílá paní chodí po cimbuří,
   chodí už třista let a nemá absencí.
R: Kde jsou noční příplatky a kde je dovolená,
   dešatné, rizikové, valorizace,
   jde s hlavou vztyčenou a ani nezasténá,
   a nejspíš ani nezná zákoník práce.

2. Je déšť, zima a noc a vítr divnou zpívá,
   jen psové u své boudy žalostně zavyjí,
   z cimbuří bílá paní do černé tmy se dívá
   a čas ji šichtu měří železnou rafijí.
R: Kdy jí ta šichta skončí a co ji po ní čeká,
   pro koho se strojí, drží linii,
   kastelán notorik a žena na něj štěká,
   a rytíři už tady asi nežijí.

3. Je déšť, zima a noc a vítr ztratil kabát,
   my ztratili víru a srdce nehřejí,
   a jenom po cimbuří chodí žena slabá,
   chodí už třista let s láskou a nadějí ...