1. Ležím na ostrově svítá bohužel, uprostřed oceánu lidských duší, uprostřed oceánu lidských těl, nebe se ptám, kdo je náš spasitel. R: Po svíci píšu slavný memoáry, jak jsem si psával kdysi jako kluk, hladovým vrabcům stavím z větví máry, roky marně hledám v lukách holku z muk. 2. Ležím na ostrově s nocí do rána, uprostřed oceánu věčných snílků, uprostřed oceánu propána, najdeme jen stopy od andílků.